Natáhněte levou ruku co nejdále od těla. To samé proveďte s pravou. Asi tak, nebo ještě mnohem více, jsme se těšili na již tradiční víkend na horském sídle ve Strážném. Jeho organizátorem, a nutno říct že skvělým, je Láďa, který na druhý zářijový víkend připravil nabitý program - do minuty naplánovaný. Loni jsme se ho pokusili nabourat pozdním příjezdem, letos zase… ale nepředbíhejme, Pavlova velká chvíle nám nikam neuteče.
Odjezd z Prahy byl stanoven na devátou hodinu dopolední a ač je to téměř k nevíře, v 9:10 se na cestu směr Krkonoše vydala celá šestice cadillaců: Markův Seville 1988, Honzův Seville 1988, Pavlův DeVille Coupe 1981, Jirkovo Eldorado 1992, Oldovo Eldorado 1979 a Luborův Seville 1998. Stejně jako loni jsme první a jedinou zastávku vykonali v muzeu v Nové Pace, kde se shodou okolností nachází moje nová láska a její kamarádka.
Příjezd do Strážného proběhl přesně podle plánu - dorazili všichni a včas. Ocenil to Láďa i jeho nádherné Eldorado Biarritz 1979. Sluníčko nám přálo, a tak jsme si nechali servírovat pro většinu z nás první jídlo celého dne na venkovní posezení. Až na výjimky (ne, zatím se nejedná o Pavla) chutnalo všem. Čas ale rychle utíkal a tak jsme byli z krásného poobědového lenošení vytrženi a vrženi do víru ubytovávání se. Páry do menších, skupinové skupiny do větších pokojů. A pak rychle na terasu pokračovat v lenošení…
… které opět přerušil Láďa. Na jeho obranu je třeba říct, že to s námi myslí dobře a, popravdě, blížící se prvníaktivitu vyžadující bod programu byl pro mnohé hlavním motivem, proč vůbec do Krakonoš vyrazit. Ve Špindlerově Mlýně se totiž nachází Ideální cíl rodinných výletů
- bobová dráha, na které díky špičkové zahraniční technologii ověřené na stovkách instalovaných zařízení na celém světě prožijí vrcholný zážitek jak vyznavači sportovní jízdy, tak i děti od dvou let i starší návštěvníci Špindlerova Mlýna.
Podle mne ideální past na rodiče. A protože kdo jednou zkusil, už nemůže jinak, tak i na členstvo Cadillac klubu. (Mimochodem, věkový průměr majitelů vozů značky Cadillac je zhruba 102,4 let. Ano, bobová dráha dokáže udělat malé děti i z nich!) Ale dost dráhování, čeká nás jedinečný a velkolepý Cadillac klub Benecko Bowling Cup. Jen Pavlovi se nějak nechtělo…
A rozhodl se pro bojkot udělat cokoliv. Dokonce zneužít svůj neskutečně zachovalý, čisťounký, všemi obdivovaný a všemi záviděný DeVille. Na začátek si vymyslel mrtvou baterku. Je fakt, že ji v autě vozí již od roku 1990, kdy ji výhodně sehnal jako prý málo jetou od původního majitele Aero Minor. To ovšem není problém pro nás, šikovné chlapce z automobilového klubu. Než si nás stačil Pavel pln radosti ze svého plánu vyfotit, už byl jeho milášek přidrátován k seville.
Start se však nepodařil (Markova rada: Když už startovací kabely, tak pořádné!) a bylo třeba přistoupit ke složitější operaci: 1. vyměnit baterku, 2. nastartovat, 3. spěšně vyměnit baterku. Pavel zvaný Šibal nezahálel a akci přerušil ještě před krokem číslo 2. Auto se mu samo zamklo s klíčky v zapalování a nepustilo nikoho dovnitř. Tento strategický tah srazil Láďův časový harmonogram do kolen.
My jsme ho ale nechtěli dát tak lehce a začala vášnivá debata, zda je možně se protáhnout dovnitř centimetrovou škvírou pootevřenými dveřmi, výfukem, nebo snad dokonce pod předním oknem. Následovaly úvahy o nejlevnějším okně (tento problém již jednou řešil Zdeněk). Velmi cenné bylo převyprávění klíčových scén z filmu 60 sekund. Nakonec vyhrála klasika, kterou všichni dobře známe a pokud ne, tak buďte rádi. Důležité je, že funguje. Akce začala v 15:53, skočila v 16:43. Na začátečníka slušných 50 minut. Máš se, Pavle, ještě co učit. Ale teď už kvapem do Benecka, nejvýše položené obce v západních Krkonoších, rozkládající se na jižním svahu hory Žalý (1036 m n. m.), s největším množství slunečných dnů v roce.
Benecko se ukázalo býti Cadillacům zaslíbené. Scenérie za centrálním parkovištěm vybídla k fotodokumentaci i nefotodokumentující a vyzývavě zaparkovaná eldorada svedla k pózování jak nás, fešné mladíky, tak naše manželky, přítelkyně, dcery, budoucí přítelkyně a budoucí manželky.
Hned naproti parkovišti se nachází Billiards Bar - centrum zábavy s kulečníkem, šipkami, hokejem, automaty a, pro nás nejdůležitějším, dvěma bowlingovými drahami, které nám majitel poskytl na první ročník Cadillac klub Benecko Bowling Cup. Ihned jsme se pustili do koulení. Některým týmům se dařilo, některé hrály jen pro potěšení ze hry (co jiného Pavlovi a mé maličkosti také zbývalo). Opět je třeba vyzdvihnout organizaci, ale my od Ládi ani nic jiného než dokonalost neočekáváme.
Vítězství v turnaji se podařilo uzmout čerstvému manželskému páru Jarce a Jirkovi, kteří si jako hlavní výhru odnesli pobyt v Penzionu Jana, nezbytné sněhové řetězy, pravou americkou vlajku ze San Francisca a znak cadillacu z pravého amerického vrakoviště. Jako třetího měli v týmu Marka, ale ten se nepočítá, protože namísto kuželek mapoval místní bar.
Bowling Cup skončil a my se vracíme do Strážného. Penzion našich hostitelů totiž disponuje grilem, nadbytkem masa na grilování, masa na negrilování, zeleninovými saláty, zeleninou samotnou, alkoholem všeho druhu včetně soudku s pivem a něčím osvěžujícím pro nezletilé. A protože doma tohle nemáme, tak se nenecháme zrovna dvakrát pobízet. A že nám to ale pěkně jde, radost pohledět. A vůbec, než dohodujeme, tak byste si mohli přečíst o ultimativním high-tech záchodu, který nás zaujal již při Strážné Weekend 2003.
V podstatě se jedná o rozšíření (světáci tomu říkají extension) běžného záchodu spočívající v instalaci specielního prkénka, které zvládá tolik věcí, že je k němu třeba návod. Já, prostý synek prostých rodičů, jsem ho raději nepokoušel, ale soudě podle ohlasů ostatních se jedná o naprosto jedinečnou věc, která povyšuje záchodové zážitky na novou úroveň. Shodou okolností je jejich distributorem v ČR Láďa, takže pokud máte rádi své pozadí, můžete mít tuto vymoženost i u sebe doma.
Teď se ale zase vraťme na terasu, kde nám jsou servírovány nekončící zásoby jídla. Jaká škoda, že už nikdo nemůže. Začínají se objevovat první odpadlíci, ti zdatnější naopak vyrážejí sledovat noční utkání našich hokejistů s jinými hokejisty.
Všichni se opět vidíme až ráno, po noci plné neuvěřitelných příhod, jejichž zveřejněním by se z přítelkyň a manželek mohly stát bývalé přítelkyně a bývalé manželky a kamarád taky rád, ale to sem vlastně nepatří.
Ráno prší, což nám paradoxně usnadňuje odjezd. Kdyby bylo pěkně, asi bychom u Ládi zůstali napořád. Divíte se nám, že se na Strážné 2005 těšíme zase o kousek víc?
